Předběžné otázky Soudnímu dvoru EU zakázané Českou republikou podat od roku 2010



Předběžné otázky Soudnímu dvoru EU
Zdeněk Majzlík, FB, 4. července 2015: „I když je mi tato situace velmi nepříjemná a necítím se z ní nijak dobře, rad bych požádal ty, kteří mají z loňské úrody svého konopí nadbytek, jestli by mohli něco málo darovat. Před měsícem jsem musel část našich zásob (dvě třílitrové sklenice) vyhodit, protože jsme patrně při jejich sušení něco přehlédli a ony začaly velmi podivně zapáchat. A nyní již víme, že do nové úrody nevyjdeme. Ideální je 5%/5%. Ale to má asi málokdo, a tak budeme vděční za cokoliv. Nepomůže nám ale technické. To je dobré jako náhražka na dva či tři dny, ale pak jde vše "zu grunt". Moje adresa je: Náměstí Mládeže 670, 375 01 Týn nad Vltavou. Pokud se někdo rozhodne nám něco poslat, nepište na ten balíček svou skutečnou zpáteční adresu. Nějakou si vymyslete. A to konopí je dobré dát do dvou igelitových sáčků a oba samostatně zalepit. Díky a ještě jednou se Vám omlouvám.“
- v češtině s poznámkami a komentářem s důkazy -

Preliminary questions
to European Court of Justice

1. Je třeba čl. 267 odst. 3 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání v postupu Nejvyššího soudu, který odmítá svolit položit předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie ve věci nevymahatelnosti ustanovení zákona o návykových látkách, a to na základě tvrzení Nejvyššího soudu (č.j. 8 Tdo 1231/2011, viz poznámka a komentář), že daný zákon transponuje předpisy Evropského společenství, konkrétně nařízení ES, které se ovšem transponovat nesmí?

Poznámka:

Výše uvedené vědomě mylné rozhodnutí nejvyššího soudu proti stěžovateli - vedoucímu výzkumu Cannabis is The Cure (Konopí je lék) nepoložit předběžné otázky SDEU s odkazem na jakkoliv neidentifikované Nařízeni ES o prekurzorech (copak je snad navíc cannabis prekurzor?!), pak bylo přijato jako zákonné bez jakéhokoliv zdůvodnění Ústavním soudem pod č.j. II. ÚS 664/12 a dále na něj bylo jen odkazováno, viz  IV.ÚS 4859/12, II. ÚS 1311/13, II.ÚS 289/14.

Evropský soud pro lidská práva projednával rok a půl právní přípustnost (zpravidla cca 14 dní) napadaných výše uvedených rozhodnutí České republiky ignorujících navíc důkazy o porušení článků 2 a 3 Úmluvy o lidských právech pod č.j. 66981/12, 79490/13, 20049/14, 47921/14, aby pak stížnosti na Českou republiku za porušení tolika článků úmluvy včetně kardinálních bez jakékéhokoliv odůvodnění  označil za právně nepřípustné a nikdy nevydal žádané předběžné opatření dle čl. 39 zastavit páchání tak závažných zločinů orgány činnými v trestním řízení při doložení písemných vyjádření lékařů a soudních znalců a členů výzkumu, včetně nevydání předběžného opatření při neúspěšném pokusu justice zbavit vedoucího výzkumu právní způsobilosti po doložení uvedené argumentace a důkazů nejvyššímu a ústavnímu soudu a následného neúspěšného pokusu justice internovat vedoucího výzkumu do psychiatrického ústavu, a to vše i přes marné protesty rodiny, kolegů lékařů, nebo přes protesty emeritních rektorů Univerzity Palackého a doložení vysoké odborné kvalifikace vedoucího výzkumu a neexistenci jediného proškoleného lékaře v ČR v cannabisterapii a od roku 2013 ustanovení zákonné povinnosti nemocných cannabis pouze kouřit díky znění nenotifikovaného zákona č. 50/2013 Sb.(viz §§ 24a) a 24 b) ZoNL), navíc kouřit samičí květ pouze vysoce omamných monopolizovaných odrůd cannabis, navíc za absolutně pro nemocné nedostupných cca 300 Kč/gram, kdy poslanci a tzv. odborníci vedeni zcela nekompletním rektorem Univerzity Karlovy profesorem MUDr. Tomášem Zimou,, zakázali k léčbě neomamné odrůdy a neomamné metody aplikace cannabis, viz rovněž vyhláška MZ ČR č. 221/2013 Sb. včetně její novelizace platné od 1.8.2015. Po novelizaci vyhlášky MZ ČR č. 221/2013 Sb.s navýšením limitu květu cannabis na 180 gramů/osobu/měsíc vychází náklady na (neefektivní) léčbu cca 50 tisíc Kč/měsíc, přičemž průměrný invalidní důchod je cca 8 tisíc Kč/měsíc.

Evropská komise CHAP v právně přípustných stížnostech na porušení práva EU Českou republikou pod č.j. (2012) 00282 a (2014) 03930 vědomě zneužila svého práva nepředložit žalovat Českou republiku Soudnímu dvoru EU při vědomí všeho výše a níže uvedeného porušení práva Evropy a Evropské unie a spáchaných zločinů proti lidskost, zničení výzkumu a jeho aplikace v praxi a způsobení enormních hospodářských škod, ale  především a hlavně nezměrných lidských tragédií.

Komentář – důkazy:

Uvedenou justiční korupci v předmětném rozsudku Nejvyššího soudu č.j. 8 Tdo 1231/2011 i přes doložení důkazů, že zákon o návykových látkách je technickým předpisem a podléhá  notifikaci dle povinnosti Směrnice 98/34/ES a důkazy z veřejné databáze TRIS odmítl bez jakéhokoliv odůvodnění řádně projednat a zrušit dokonce i Ústavní soud (č.j. II. ÚS 664/12).  Viz Dokumenty a studie na http://www.konopijelek.cz/ a dokument  ZoNL jako technický předpis - právní analýza z českého a unijního práva, se kterou se ÚS, ani NS neuměli vůbec vyrovnat. V roce 2015 Nejvyšší soud opětovně vědomě mylně používá stejnou pomýlenou argumentaci a tvrdí stejný vědomý nesmysl jako v roce 2011 (č.j. 11 Tdo 181/2015, opět strana 11 rozsudku), že není potřeba předložit předběžné otázky Soudnímu dvoru EU, protože zákon o návykových látkách transponuje neidentifikované Nařízení ES o prekurzorech, a to i přes  opětovné nedoložení č.j. daného smyšleného nařízení ES, které navíc nejde do zákona transponovat, navíc i přes fakt, že cannabis není prekurzorem, i přes důkazy o uskutečněné notifikaci zákona o návykových látkách novelizací č. 273/2013 Sb., s platností od 1.1.2014 uvedenou v databázi TRIS pod č.j. 2012/329/CZ, čímž je tvrzení Nejvyššího soudu zcela vyvráceno, kdy toto zkorumpované justiční rozhodnutí Nejvyšší soud učinil i přes důkazy rozhodnutí české exekutivy jako MZ ČR, UNMZ a Parlamentního institutu vyvracející účelovou a zcela vědomou nepravdu nejvyššího soudu, že zákon nepodléhá notifikaci a není technickým předpisem ve smyslu Směrnice 98/34/ES, tzn. soudu s nejvyšší koncentrací bývalých (?) bolševiků v české justici, viz http://cannabis-dukazy.blogspot.cz/ body 1-3 na titulní straně. Širší souvislosti justičně exekutivní korupce v předmětně níže a výše uvedené věci doložme nominacemi ústavního soudu, ministerstva zdravotnictví a ministerstva vnitra dne 30.6.2015 do soutěže Otevřeno- Zavřeno na http://cannabisterapie-petice.blogspot.cz/


2. Představuje § 29 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim pěstování cannabis k účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) přešel od režimu, kdy nebylo možné pěstovat cannabis bez hlášení úřadům, na režim, kdy toto možné je až do velikosti pěstební plochy do 100 m2/osobu, a to na základě zákona č. 362/2004 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?

3. Je třeba v roce 2009 novelizované nařízení Komise (ES) k určení omamných a neomamných odrůd cannabis „Metodou společenství pro kvantitativní určení obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách cannabis“ č. 1122/2009 (příloha č. 1) ze dne 30. listopadu 2009 vykládat v tom smyslu, že brání ve stanovení jiných metod pro měření obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách cannabis ke zjištění omamnosti odrůdy, než je metoda uvedená v citovaném unijním přepisu?  


Komentář - důkazy:

Justiční korupci v předmětné věci doložme opětovně rozsudkem Nejvyššího soudu č.j. 11 Tdo 181/2015, ve kterém na straně 11 Nejvyšší soud stroze a vědomě mylně uvedl, že policie vychází u unijní normy (doleva, doprava, středem?), i přes znalost soudně znaleckých vyjádření předního světového experta doc. RNDr. Lumíra Hanuše, DrSc. z Hebrejské univerzity a soudního znalce a přednostu Ústavu soudního lékařství FNOL doc. RNDr. Petra Ondry, CSc. (tzn. pracoviště s nejdelší vědeckou tradicí v oblasti analýz kanabinoidů na světě), že měření THC v cannabis policií je zcela mimo soudně znalecký rámec a zcela v rozporu s unijní normou, viz  Dokumenty a studie na http://www.konopijelek.cz/




Nejvyšší soud výše uvedené účelově mylné tvrzení uvedl dokonce i při doložení důkazů, že policie nemá žádnou právně závaznou normu měření THC v cannabis (porušení čl. 39 Listiny základních práv a svobod). Nejvyššímu soudu bylo známo zrušení definice cannabis pro trestní právo nálezem ústavního soudu Pl. ÚS 13/12, kterou se policie snažila nově propašovat do novelizace vládního nařízení č. 467/2009 Sb. (příloha 1.A.1), neboť  se vedoucí výzkumu tímto stejně jako právem dle § 5,odst. 5 ZoNL a §§ 28 a 31, odst. 1  TZ neúspěšně bránil, kdy původní definice označovala cannabis do roku 2012 nejen jako celou nadzemní část rostliny cannabis včetně kvetoucích a plodonosných vrcholíků, ale zahrnovala celý objem rostliny včetně kořene. Nově byl od roku 2012 cannabis pro trestní právo definován v uvedené příloze 1.A.1 ve vládní vyhlášce č. 4/2012 Sb. nejen bez kořene, ale i bez stonku, větviček a semen, tzn. v hrubém rozporu s definicemi dle zákona o návykových látkách. Policie – jak bylo NS doloženo - dokonce neměří ani váhu zkonfiskovaného cannabis dle zákonných definic uvedených v § 2 zákona o návykových látkách (tři zcela odlišné definice na obsah účinných látek) a hovoří o jakémsi zákonem nijak nespecifikovaném toxikomanickém materiálu a tzv. marihuaně, což je doloženo na http://cannabis-dukazy.blogspot.cz/ i s č.j. rozhodnutí policie a MV ČR v bodu 5. Jediným společným rámcem měření THC v cannabis policií s unijní normou je vlastní analytická metoda měření v laboratoři, zcela odlišný je však vzorek, z něhož je obsah účinné látky měřen, což je pro výslednou koncentraci látek klíčové. Tzn. kdy může být vzorek měřen, v jakém objemu a z kolika rostlin, že musí být smíchány samčí a samičí odrůdy atd. Dodejme, že odlišné metody měření vyplývající z odlišných definic cannabis (tzn. vzorků měření) mohou dát až stonásobně odlišné výsledky obsahu účinných látek. Toto nezákonné jednání policie vyhovující kriminálním strukturám nejen v řadách policie bude projednávat Sněmovna, protože ministr vnitra a policejní prezident v této věci odmítá reagovat na žádosti o informace, stížnosti a interpelace, viz nominace poslance Martina Novotného do soutěže Otevřeno – Zavřeno na http://cannabisterapie-petice.blogspot.cz/


4. Představuje § 5 odst. 5 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že jeho novelizací zákonem č. 50/2013 Sb. byl stanoven pro zacházení s cannabis k účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) nový limit obsahu látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů, a to nově s limitem do 0,3 % THC, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?

5. Představuje § 8 odst. 1 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim přešel od režimu, kdy není nárok na vydávání povolení k zacházení s návykovými látkami, na režim, kdy takový nárok je daný, a to na základě zákona č. 141/2009 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?

6. Je třeba čl. 9 směrnice 98/34/ES vykládat v tom smyslu, že brání v použití naléhavé procedury dle odst. 7 uvedeného ustanovení v případě vnitrostátní úpravy, jako je vyhláška č. 221/2013 Sb., kterou se stanovují podmínky pro předepisování, přípravu, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem cannabis pro léčebné použití, jejíž prostřednictvím jsou stanoveny požadavky na jakost léčebného cannabis?

            7. Představuje § 24a zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že požaduje pro pěstování cannabis pro léčebné použití licenci (tj. povolení), technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55? 

              
               8. Představuje § 24b zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že požaduje, aby veškerý vypěstovaný cannabis pro léčebné použití byl předáno Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55? 

               9. Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, jako je zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a vyhláška č. 221/2013 Sb., neboť tyto vnitrostátní právní předpisy stanoví požadavky na jakost léčebného cannabis, které je de facto třeba dovážet z Nizozemska, kde je pěstované k omamným účelům, a které je prokazatelně méně vhodné pro léčebné použití než jiné (vnitrostátní či dovezené) odrůdy cannabis včetně zcela neomamných odrůd cannabis a neomamných metod aplikací omamného cannabis, jejichž léčebné použití je naopak zakázáno?   

            10. Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU ve světle skutečnosti, že Soudní dvůr v rozsudku ve věci C-137/09 Josemans explicitně uznal přípustnost používání omamných látek, jako je cannabis, k léčebným a výzkumným účelům, vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která umožňuje pouze použití nevhodného léčebného cannabis (dovezeného z Nizozemska) sloužícího primárně k omámení a pod hrozbou trestní sankce zakazuje veškeré pěstování, výzkum a užívání jiných (vnitrostátních či dovezených) odrůd cannabis vhodnějších k léčebnému použití?

               11. Představuje § 15, písm. e) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim izolace látek z cannabis k účelům výzkumným a terapeutickým přešel od režimu, kdy nebylo možné tuto činnost provádět, na režim, kdy toto možné je, a to na základě zákona č. 50/2013 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?



Preliminary questions
to European Court of Justice

1)     Does article 267 par. 3 of the Treaty on the Functioning of the European Union have to be interpreted as preventing the Supreme Court from taking action, which the Supreme Court cites as reason to refuse to grant permission to pose preliminary questions to the European Court of Justice regarding the unenforceability of legal provisions of the Act 167/1998 Coll. on Addictive Substances (Zákon o návykových látkách, henceforth Addictive Substances Act), based the on the finding of the Czech Supreme Court (ref. No. 8 Tdo 1231/2011) that the Addictive Substances Act transposes a legal provision of the European Community, specifically an EC directive, which however must not be transposed.

2)     Given that following Act 362/2004 Coll (CZ), which amends the Addictive Substances Act, the legal regime of growing hemp for research (experimental) and industrial purposes has shifted from regime under which growing hemp was not allowed without prior notice to authorities to regime under which growing hemp without prior notice to authorities is allowed up to a growing area of 100m2 per person, does § 29 of the Addictive Substances Act represent a technical regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the directive 98/34/EC and is it thus, considering that this clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?

3)     Does the European Commission regulation (EC) No. 1122/2009 for determining of narcotic and non-narcotic hemp varieties following the “Community method for quantitative determination of Δ9-tetrahydrocannabinol content in hemp varieties” (Annex I of the regulation from November 30, 2009), have to be interpreted as preventing other methods for determining Δ9-tetrahydrocannabinol content in hemp varieties and their narcotic effects, than the method listed in the regulation from being enacted?


4)     Does art. 5 par. 5 of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC since its amendment by Act (CZ) 50/2013 Coll. establishes a new THC content threshold for research (experimental) and industrial purposes, up to 0, 3 % THC content, and is it thus, since the clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?

5)     Does art. 5 par. 5 of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC since it changes the legal regime of manipulation with addictive substances from regime under which licences for manipulation with addictive substances could not applied for to a regime under which licences for manipulation can be applied for in accordance with Act No. 141/2009 Coll. (CZ), which amended the Addictive Substances Act and is it thus, considering that this clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?

6)     Does art. 9 of the directive 98/34/EC have to be interpreted as preventing the passing of a regulation without delay for urgent reasons according to art. 7 of the directive for national regularization such as Decree No. 221/2013 Coll. which states the conditions for prescription, preparation, dispensing and use of individually prepared pharmaceutical agents (CZ), which states the requirements for the properties of medicinal hemp?

7)     Does art. 24a of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC as it establishes the requirement of having a licence for growing hemp and is it thus, since the clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?



8)     Does art. 24b of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC as it requires that all medicinal hemp be turned in to the State Institute for Drug Control and is it thus, since the clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?

9)     Does article No. 34 of the Treaty on the Functioning of the European Union have to be interpreted as estopping national regulation such as Act No. 378/2007 Coll. on pharmaceuticals (CZ), Addictive Substances Act and decree No. 221/2013 Coll. (CZ), since these regulations set the requirements for the properties of medicinal hemp which de facto has to be imported from the Netherlands where it is grown for use as a narcotic and which is demonstrably less suitable for medicinal purposes than other (nationally produced or imported) strains of hemp, including non-narcotic hemp strains and non-narcotic methods of application of narcotic hemp, which are not allowed for medicinal use?

10)  Considering the findings of the European Court of Justice in C-137/09 Josemans, which explicitly state the admissibility of using narcotic substances such as hemp for medical and research purposes, does article No. 34 of the Treaty on the Functioning of the European Union have to be interpreted as estopping national regulation which only allows the use of medically unsuitable hemp (imported from the Netherlands), primarily intended for intoxication and under legal sanctions prohibits all growing, research and use of other (nationally produced or imported) hemp strains, which would be more suitable for medicinal purposes?

11) Does art. 15 e) of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC as it changes the legal regime of separation substances from hemp for research and medical purposes from regime where this was not allowed to a regime when it may be allowed based on Act No. 50/2013 Coll. (CZ) which amended the Addictive Substances Act and is it thus, since the clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?