III ÚS 3354/2016 dne 5.10.2017: opětovně odmítnutá desátá ústavní stížnost. Kárné podněty asociace Cannabis is The Cure,z.s. a odborné společnosti Konopí je lék,z.s.

Ústavnímu soudu ČR dne 15. 10 a 18.10. 2017 zaslané odvolaní asociace Cannabis is The Cure,z.s. na rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 10.10.2017 č.j. SPR. ÚS. 49/17-85 a kárný podnět na soudce senátu usnesení ze dne 5.10.2017 č.j. III.ÚS 3354/16 NAJDETE ZDE Stížnost odborné společnosti Konopí je lék,z.s. na průtahy a odvolání na rozhodnutí Ústavního soudu ČR ze dne 10.10.2017 č.j. SPR ÚS 49/17 ve spojení s kárným podnětem na rozhodnutí ze dne 5.10.2017 č.j. III.ÚS 3354/16 a stížnost na průtahy a odvolání na rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne 11.10. 2017 č.j.: 43568/17/5100-41451-711055 ve spojení s rozhodnutím Finančního úřadu pro Olomoucký kraj ze dne 20.10. 2017 čj.: 1853861/17/3100-11450-809667 NAJDETE ZDE 


Přidat popisek













Zde najdete návrhy NÁLEZU první ústavní stížnosti a její obnovy při zapření položení předběžných otázek Soudnímu dvoru a doložení porušení klíčových článků 2 a 3 úmluvy (právo na život, zákaz mučení), judikatury Ústavního soudu, Soudního dvora a judikatury ESLP při výrobě konopí jako léku ČR.

    •  
      Vědomá mylnost níže odkazovaného mylného usnesní NS ČR
      sp. zn. 8 Tdo 1231/2011 , resp. II. US 664/12, že věc nepatří Soudnímu dvoru, protože konopí je prekurzor
      doložena justici a exekutivě  v judikatuře NS v roce 2006 a 2008 a připomenuta při první obžalobě Dušana Dvořáka 28.4.2010, důkaz ZDE na titulní straně z hlavního líčení další obžaloby za nedovolenou výrobu a distribuci konopných drog (léčiv) Dušanem Dvořákem http://ustavni-soud-dukazy.blogspot.cz/
       


    1. VIZ ZDE: Výrok nálezu sp. zn. II. US 664/12 číslo jedna: Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 10. 2011, č.j. 8 Tdo 1231/2011-55, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 9. 3. 2011, č.j. 3 To 25/2011 a rozsudek Okresního soudu v Prostějově ze dne 27. 10. 2010, č.j. 2T 104/2010-352 se pro rozpor s ústavně zaručenými právy a svobodami zrušují.  
    2. VIZ ZDE - v níže zcela s plným tetem uvedené první ústavní ústavní stížností sp. zn. II. US 664/12 -  napadané zjevně mylné usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 10. 2011, č.j. 8 Tdo 1231/2011 bez položení předběžných otázek Soudnímu dvoru  v souladu s čl. 267 Smlouvy o fungování  Společenství (Lisabonská smlouva) a judikaturou Soudního dvora, Evropského soudu pro lidská práva a nálezy Ústavního soudu ČR uvedené v dovoláních a deseti ústavních a evropských stížnostech
     
    1. VIZ ZDE: Výrok nálezu ústavní stížnosti Dušana Dvořáka  sp. zn. II. US 664/12: Pro nepřípustné omezování základních práv a svobod zaručených Listinou práv a svobod, se zrušují § 283, § 284, § 285 a § 286 zák.č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku a § 24 písm. a) zák.č. 167/1998 Sb., všechna ustanovení ve znění ke dni podání ústavní stížnosti.  
    2. VIZ ZDE: První ústavní stížnost Dušana Dvořáka sp.zn II. US 664/12 na vědomě mylné usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 10. 2011 sp.zn. 8 Tdo 1231/2011 označující vědomě mylně konopí prekurzorem (chemickou látkou k výrobě chemických drog), aby porušení nadřazeného práva neprojednal Soudní dvůr





V Olomouci dne 24. 2. 2012

Dušan Dvořák, v.r.
Porušení zákonů, judikatury ESLP, SDEU a Usnesení EP, viz stanovisko Parlamentního institutu Parlamentu ČR a povinnost ČR k notifikací (oznámení) členské země EK u novel zákona o návykových látkách (ZoNL), zákona o léčivech (ZoL a konopných vyhlášek MZ ČR) při výrobě konopí jako léku do databáze Společenství TRIS až po novele ZoNL a ZoL č. 50/ 2013 Sb. (konopí do lékáren) přijaté v naprostém rozporu s nadřazenými úmluvami a zákony (OSN, LZPS, ZoL a ZoNL versus TZ,PZ) s platností od 1.4.2013 a účinností k nenotifikované novele § 24 ZoNL od 1.4.2014 na  http://cannabis-dukazy.blogspot.cz/
Důkazní přílohy ústavní stížnosti Dušana Svořáka sp.zn. II. US 664/12 

1 Stejně jako toto zdůraznění jsou následující zdůraznění uvedena v citacích doplněna autorem.

2 Předchůdkyně této směrnice byla Směrnice Rady 83/189/EHS. Tuto skutečnost stěžovatel uvádí s ohledem na odkazy dřívější judikatury Soudního dvora na tuto směrnici.

3 Rozsudek Soudního dvora ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 54; rozsudek Soudního dvora ve věci C-20/05 Schwibbert, bod 45.

4 Viz stránky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR http://www.mpo.cz/dokument3363.html

5 Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 764/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví postupy týkající se uplatňování některých vnitrostátních technických pravidel u výrobků uvedených v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 3052/95/ES - http://www.mpo.cz/dokument48561.html

6 Rozsudek Soudního dvora C‑361/10 Intercommunale Intermosane, bod 10.

7 Rozsudek Soudního dvora ve věci C-20/05 Schwibbert, bod 34, rozsudek Soudního dvora C‑361/10 Intercommunale Intermosane, bod 11.

8 Rozsudek Soudního dvora 120/78 nazvaný Cassis de Dijon.

9 Čl. 10 odst. 1 první odrážka směrnice 98/34.

10 Čl. 10 odst. 1 druhá odrážka směrnice 98/34.

11 Čl. 10 směrnice 98/34 uvádí ještě další výjimky z oznamovací povinnosti, jako je např. provedení rozsudku Soudního dvora. Tyto výjimky jsou však pro danou věc zjevně irelevantní.

12 Rozsudek Soudního dvora ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 53.

13 Rozsudek Soudního dvora ve věci C-390/99 Canal Satélite Digital, zejména bod 27 a 50.

14 Nařízení vlády č. 339/2002 Sb., ze dne 3. července 2002, o postupech při poskytování   informací v oblasti technických předpisů, technických dokumentů a technických norem.


15 Rozsudek Soudního dvora ve věci C‑137/09 Josemans, bod 36 a zde uvedená judikatura. Důraz v citaci autorem dodán.

16 Viz st. 16 dokumentu vydaný Evropskou komisí nazvaný: Průvodce metodikou poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti -
http://ec.europa.eu/enterprise/tris/info_brochure/index_en.htm

17http://ec.europa.eu/enterprise/tris/pisa/app/search/index.cfm?fuseaction=pisa_search_results&iStart=11&iYear=2011&sProdType=C00P&LANG=DE&STYPE=STRUCTURED&iBack=2

18 Viz čl. 48 odst. 2 Legislativních pravidel vlády.

19 Metodické pokyny pro zajišťování prací při plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii


20 Rozsudek Soudního dvora ve věci C-20/05 Schwibbert, bod 34, rozsudek Soudního dvora C‑361/10 Intercommunale Intermosane, bod 11.

21 Rozsudek Soudního dvora ve věci C-390/99 Canal Satélite Digital, zejména bod 47.

22 Rozsudek Soudního dvora ve věci C‑267/03 Lindberg, body 84 a 85.

23 Rozsudek Soudního dvora ve věci ve věci C-226/97 Lemmens, body 34 až 36.

24 Rozsudek Soudního dvora ve věci C-20/05 Schwibbert, body 16 až 18 ve spojení s bodem 33.

25 http://ec.europa.eu/enterprise/tris

26 Viz rovněž čl. 48 odst. 7 Legislativních pravidel vlády, jež stanoví povinnost uvést skutečnost, že návrh předpisu byl oznámen v souladu se směrnicí 98/34, v úvodním ustanovení předpisu.

27 Rozsudek Soudního dvora ve věci C-20/05 Schwibbert, body 39 až 41.

28 Rozsudek Soudního dvora ve věci C-273/94 Evropská komise proti Nizozemskému království, body 13 až 15.

29 Naopak stav unijní judikatury hovoří v prospěch stěžovatele v tom smyslu, že ČR měla zákon o NL oznámit v rámci novelizace zákonem č. 141/2009 Sb., načež jsou §§ 8 a 24 ve vztahu k žadateli nevyhatelné.

30 Rozsudek Soudního dvora ve věci 283/81 CILFIT.

31 Viz dotčené usnesení Nevyššího soudu od polovičky strany 10 do polovičky strany 11.

32 Rozsudek Soudního dvora ve věci C-289/94 Komise ES proti Itálii, body 36, 43 a 44, viz taky podrobný postup Soudního dvora ve spojených věcech C-425/97 až C-427/97 Albers, body 19 až 24.

33 Nevyšší soud odkazuje pouze na jednu směrnici. Jde o směrnici 109/92, která ovšem zavádí systém sledování určitých látek často používaných k nedovolené výrobě omamných a psychotropních. Tato směrnice tak z logiky věci neupravuje obsah §§ 8 a 24 zákona o NL.



34 Rozsudek Soudního dvora ve věci 34/73 Variola.

cc




ccc





c
c